Vojenské vybavení a výstroj

Replika Německá pistole Waffen SSPPK, 2. světová válka, Německo. Mechanismus repliky je pohyblivý. Parametry: Hmotnost G: 590 Materiál: kov + plast Rozměry Cm: 18

Replika pistole Parabellum Luger P.08, Německo 1898. Celokovová. Mechanismus repliky je pohyblivý. Luger P.08 je jedna z nejznámějších pistolí světa. V Evropě je známější pod názvem Parabellum - „Parabella“. Samonabíjecí pistole s uzamčeným závěrem. K odemčení závěru dochází po krátkém zákluzu zpětněrázového celku hlaveň+závěr, kdy k vychýlení hmatníků závěru z uzamčeného stavu dojde po nárazu na kulisu, jež je nedílnou součástí rámu zbraně. Pistole byla obvykle velmi dobře zpracována, ve své době se jednalo o jednu z nejspolehlivějších samonabíjecích zbraní. Hlavní nevýhodou byla poměrně vysoká výrobní náročnost, nevhodná u služební zbraně. Pistole je obecně známa zejména jako "pénulaosmička", "nulaosma". Tedy P08. Ve skutečnosti toto populární označení platí pouze pro její variantu tak, jak byla oficiálně přijata do výzbroje Reichswehru před WWI. To znamená pistoli Luger s hlavní o délce 98mm, ráže 9mm Luger, bez automatické dlaňové pojistky a s výstupkem pro připevnění nástavné pažby Pistole byla vyvinuta Georgem Lugerem z jedné z prvních komerčně úspěšných samonabíjecích zbraní - pistole C93 vynálezce Huga Borchardta, který se inspiroval systémem kulometu Maxim. Pistoli Luger si v roce 1898 nechal patentovat Georg Luger. Od roku 1900 ji začala v Německu vyrábět továrna Ludwiga Loeweho Deutsche Waffen- und Munitionsfabriken (DWM). Pistole byla vyráběna v mnoha variantách. Příklady: P.04 - "námořnický model" - oficiálně zařazen do výzbroje Kriegsmarine v roce 1906, se 150mm dlouhou hlavní v ráži 9 mm Luger, možností nasazení pažby, s dvoupolohovým stavitelným hledím na posledním článku kloubu, vyráběn ve dvou variantách (1. s dlouhým rámem, dlaňovou pojistkou a manuální pojistkou pracující v opačném směru než u P.08, u prvních modelů původní listová vratná pružina; druhý model krátký rám, dlaňová pojistka chybí, směr funkce manuální pojistky stejný jako P.08, vratná pružina vinutá). P.08 původně bez možnosti nasazení pažby, v průběhu výroby (po nástupu LP.08 z důvodu usnadnění výroby) ponechána možnost připojení pažby, délka hlavně 100mm, ráže 9 mm Luger. LP.08 - délka hlavně 203 mm, nástavná pažba, stavitelné tangenciální osmipolohové hledí s nastavením vzdálenosti střelby (teoretické) do 800m, první model s možností korekce hledí a mušky šroubky, druhý model zjednodušený bez možnosti korekce. Od roku 1938 ji výzbroji začala pomalu nahrazovat nová německá pistole Walther P 38, jejíž výroba byla výrazně jednodušší a levnější. Parametry: Hmotnost G: 965 Materiál: kov Rozměry Cm: 25,5

Replika Pistole Belgie r. 1935, 2. světová válka. Celokovová. Mechanismus repliky je pohyblivý. Parametry: Hmotnost G: 830 Materiál: kov Rozměry Cm: 23

Pistole Makarova (PM) je standardní sovětskou pistolí užívanou především jako osobní zbraň důstojníků všech druhů vojsk, výzbroj posádek lodí, ponorek, zřídka i letadel či vrtulníků ve většině států bývalé Varšavské smlouvy. Vyznačuje se malými rozměry a užité střelivo celkem dobrými střeleckými vlastnostmi, které jsou pro bojovou pistoli sloužící jako záložní zbraň používanou na boj do 100 metrů dostatečné. Zbraň vznikla v 50. letech 20. století v SSSR. Jejím hlavním konstruktérem je pravděpodobně Nikolaj Fjodorovič Makarov. S jistotou to ale tvrdit nelze. Zbraň se velmi podobá pistoli Walther PP, jejíž je vylepšenou kopií.Vyznačuje se celkem čistým, hezkým vzhledem a padne dobře do ruky. Zpětný ráz je vskutku velký na balistické vlastnosti užitého střeliva, přesto v porovnání s ostatními zbraněmi patří mezi ty při střelbě pohodlnější. Mířidla jsou klasická dvoubodá. Makarov se vyrábí z velice kvalitních materiálů. Ty spolu s konstrukcí propůjčují zbrani velkou odolnost a spolehlivost, zbraň ale není zbytečně těžká. Pojistka je umístěna na levé straně pouzdra závěru, kohoutek má pro státy Varšavské smlouvy klasický tvar připomínající malé kolečko se zoubky. Spouštěcí ústrojí zbraně je dvojčinné. Zajímavostí je pak, že Makarov díky vysoce posazenému zásobníku (téměř v úrovni hlavně) podává i prázdné nábojnice (najde-li se vůbec někdo, kdo je bude do zásobníku dávat). Jednoduchost konstrukce,umožňuje snadné vyladění chodu. Specialitou této zbraně jsou pouhé dva čepy. Jeden pomáhá zajistit spojení rámu s hlavní a druhý jistí lučík v těle pistole. Ostatní součástky mají čepy přímo na sobě a do těla se zasouvají průchody. Pistole jako celek je maximálně jednoduchá,svou jednoduchostí a odolností se hodí do náročných podmínek. Pistole nemá sebemenší problém s podáváním nábojů pokrytých pískem, je schopná střílet i po ponoření do bahna či mokrého písku. Můžeme tedy z jistotou potvrdit, že se jedná o jednu z nejodolnějších pistolí na světě. Zbraň má i přes použití náboje Makarov dynamický závěr, takže veškerý zpětný ráz pohlcuje vratná pružina. Ta je také za tímto účelem dosti silná. Hranice maximálního zatížení tohoto typu závěrového systému pravděpodobně leží někde blízko výkonnosti tohoto náboje. Rusko inovovalo munici pro pistoli Makarov, po upravení nábojové komory u nových zbraní (vroubkování, princip dobrždění třením), se do těchto pistolí bez dalších úprav, používá zesílená munice. Je deklarováno že tyto nové náboje výkonem překonávají náboj 9mm Luger. Střely těchto nábojů jsou označeny černou barvou a není možné je střílet z původních zbraní. Pistole Makarov užívá náboje 9 mm Makarov. Tento náboj pravděpodobně vychází z původně německého náboje Ultra z období 2. světové války , za níž ovšem nebyl nikdy použit. Jedná se o náboj 9x18 mm, jenž se svou výkonností řadí mezi náboje 9 mm Luger (též Parabellum) a 9 mm Browning. Použití takto výkonného náboje je pro bojovou pistoli dosti neobvyklé, pro poměrně nízkou výkonnost. Toto je možno vysvětlit tím, že v SSSR se pistole považovala za ryze záložní zbraň používanou důstojníky a osádkami, kteří nebojovali na delší vzdálenosti. Tento náboj se jinak užívá pouze zřídka, jako příklad poslouží československá pistole Pistole vz. 82. Ze základní verze vznikla řada kopií v různých komunistických zemích celého světa. Za samostatnou variantu lze považovat Sovětskou zbraň vybavenou zabudovaným tlumičem hluku výstřelu. Čína - typ 59 = pouze kopie Německá demokratická republika - Pistole M = pouze kopie Rusko - PMM = modernizovaná varianta s dvouřadým zásobníkem na 12 nábojů Polsko - P-64 = pouze kopie Rusko - Baikal 442 = civilní verze, dle některých zdrojů méně kvalitní než originální vojenská Parametry: Hmotnost G: 649 Materiál: kov + plast Rozměry Cm: 16 Replika Pistole PM (Pistole Makarova), N. F. Makarov, Rusko, 1951. Mechanismus repliky je pohyblivý.

Kolt Phyton ráže .357 Magnum. Byl vyráběn společností Colt's Manufacturing Company of Hartford v Connecticutu. Někdy je také nazýván jako "Combat Magnum". První tento colt byl představen v roce 1955 jako špička všech revolverů. Ve stejném roce se také představila zbraň Smith & Wesson's M29 ráže .44 Magnum. Byl osazen premiovým revolverovým mechanismem. Phyton je dvojčinná ruční zbraň ráže .357 Magnum, postavená na dlouhém revolverovém I-rámci. Phyton kolty jsou známé svojí přesností, hladkým stisknutím spouště a pevným zamknutím cylindru. Jsou podobné či téměř stejné jak ve velikosti tak ve funkčnosti jako revolvery Colt Trooper a Colt Lawman. Některý sběratelé a spisovatelé jako Jeff Cooper, Ian V. Hogg, Chuck Hawks, Leroy Thompson, Renee Smeets či Martin Dougherty popisují kolt Phyton jako nejlepší revolver, co byl kdy vyroben. Parametry: Hmotnost G: 870 Materiál: kov + plast Rozměry Cm: 21 Replika Colt Phyton .357 Magnum, ráže 2, USA 1955. Mechanismus repliky je pohyblivý.

Kolt Phyton ráže .357 Magnum. Byl vyráběn společností Colt's Manufacturing Company of Hartford v Connecticutu. Někdy je také nazýván jako "Combat Magnum". První tento colt byl představen v roce 1955 jako špička všech revolverů. Ve stejném roce se také představila zbraň Smith & Wesson's M29 ráže .44 Magnum. Byl osazen premiovým revolverovým mechanismem. Phyton je dvojčinná ruční zbraň ráže .357 Magnum, postavená na dlouhém revolverovém I-rámci. Phyton kolty jsou známé svojí přesností, hladkým stisknutím spouště a pevným zamknutím cylindru. Jsou podobné či téměř stejné jak ve velikosti tak ve funkčnosti jako revolvery Colt Trooper a Colt Lawman. Některý sběratelé a spisovatelé jako Jeff Cooper, Ian V. Hogg, Chuck Hawks, Leroy Thompson, Renee Smeets či Martin Dougherty popisují kolt Phyton jako nejlepší revolver, co byl kdy vyroben. Parametry: Hmotnost G: 1140 Materiál: kov + plast Rozměry Cm: 36 Replika Colt Phyton .357 Magnum, ráže 8, USA 1955. Mechanismus repliky je pohyblivý.

Webley Mark 4 ( MK 4) si lze splést s Enfieldem No.2, který byl místo něj zaveden do výzbroje armády. Webley se musel spokojit jen s civilním trhem. Ovšem, když začala druhá válka, nestačila RSAF produkovat dost zbraní. Armáda si proto v roce 1942 objednala 100 000 kusů Mk 4. Přestože si revolvery byly velmi podobné, nebylo možné jejich díly zaměňovat. Ve výzbroji zůstaly až do roku 1956 a  záložní jednotky je měli ještě v 80tých letech. zdroj: encyklopediezbrani.cz   Parametry: Hmotnost G: 700 Materiál: kov + plast Rozměry Cm: 28,5 Revolver MK4  38/200 známý také jako Webley. Rok 1923, Anglie. Dekorativní replika zbraně neschopná střelby.